Texty písní G - I

27.1.2009

 Není-li uveden autor textu, je jím Eduard Krečmar.

Good bye, Jimmie

Ref.
Good bye, Jimmie, good bye,
zpět vrátíš se snad,
ale kdy, chci znát,
good bye, Jimmie, good bye.

Proč ode mne musíš jít pryč právě teď,
proč vzdálenost mezi nás staví svou zeď?
Proč musím se nyní o tvou lásku bát,
jak poznám, zda máš mě ještě rád?

Proč skrývat mám slzy, když vidím tě jít,
vždyť je mi tak těžké teď bez tebe byt,
já budu tě čekat, zpět vrátíš se snad,
snad budeš mě ještě mít stále rád.
Haló, Mary Lou!

Ref.
Hej haló, Mary Lou,
poslouchej!
Ó, kde je ta která má všechna nej?
Bože, s tú
Mary Lou
chodit mi přej'!
Hej haló, Mary Lou, (Tak ahoj, Mary Lou,
haló hej! poslouchej!)

1. Děvče, o němž pějeme,
Bóžičku, proč ně je mé,
spanilá jak pět husitských jízd.
Náděj mi však poničí,
že je ze zahraničí
- a proto nemohu klidně jíst.

2. Budu skákat do vzduchu,
silně volat ejchuchú,
výš než členi všech LUT souborů,
vezmou si mě za hvězdu,
vyžeru pár zájezdů
a tak při jdu ke svý Marjánce Lou.

Hlava jako dům

Já mám hlavu jako dům,
natupírovanou,
líbím se všem mládencům ,
soupeřím i s Danou.

Obočí mám výrazné,
svetry tuzexové,
řeči velmi svérázné,
chlapce zbrusu nově.

Patřičný lesk nemáš-li,
palác je jen chajdou,
v koutě by mě nenašli,
na stole mě najdou.

Luna vlas má ze zlata,
já vím bez básníků,
že je taky blonďatá
díky kysličníku:

Kladu odbor po právu tornu,
kdo se stará,
nejde dát mi na hlavu,
mám ji jako barák.
Hraj si, hraj
                       Text: Zuzana Homolová
My oba chceme být vzory
na hvězdičky i názory.
Ach, pěkně si žít
slavnými být
světa kraj.

Tolik moudři, že je nám snáze
zvládnouti objevné fráze,
než vděčně jít snít
slyšíce znít:
Hraj si, hraj.

Touha je snad dobrá,
co já o tom vím.
Jenže pouze s ní se v obra
či v hrdinu nezměním.

Kam se vrhnout, když vše nám vadí?
Jak říci, že jsme též mladí,
když staří řeknou
tuhle pěknou,
sám si hraj.

Že řeknou nám hned
dnes naposled,
hraj si hraj.

Touha je snad dobrá,
co já o tom, vím.
Jenže pouze s ní se v obra
hrdinně po hodině neproměním.

Jestlipak všichni, co se tu smějí,
vědí, že vědí co chtějí,
že řeknou nám hned
dnes naposled
hraj si, hraj!

Hrajte mi beat

Nejsem žádná generace zbitá,
kdo to tvrdí, ten to tatra schytá, j
á se nedám na omamné drogy,
já jsem totiž hrozně nerad drogy,
moji 5putnici
neznaj beatnici
jenom beat.

Hrajte mi beat,
hrajte z listu, z vinného listu,
hrajte mi beat
třeba v módní podobě twistu.
Hrajte mi beat,
i když nejsem beat generation,
hrajte mi beat
a já zazpívám si ho s Leišem.

Abych tady pořád takhle nevyl,
abych učesanějším se jevil,
založím dle ustálených norem
divadélko tuze malých norem
a v tom divadle
budu nasládle
zpívat beat.

Kupte mi beat,
ať též patří k mládeži dnešní,
kupte mi beat,
rudý svetr, dívku a deštník.
Hrajte mi beat
trochu zbavený zlého ryku,
hrajte mi beat
připravený tím o lyriku.
My 'mladí hrajem to pro vás,
my mladí kašlem na pověry,
my táhnem za jeden provaz,
žal, že různými směry,
sem, tam, onam,
já to dobře konám.

Někdo chtěl by, aby se jen řvalo,
někomu je pouhé řvaní málo,
prázdné řvaní je tak dobré pro psa,
správné řvaní musí míti obsah;
se tam zamotá
kousek života,
jenž je beat.

Hrajte mi beat,
hrajte z listu, z denního listu,
hrajte mi beat
třeba v módní podobě twist u.
Hrajte mi beat,
který není pro bledé dámy,
hrajte mi beat
a já zazpívám si ho s vámi.

Hrály panny zrána

Hrály panny zrána, zrána
kopanou
mizela však panna, panna
za pannou,
panna je propána
čistě vykoupána,
nesmí pokopána
býti přec
to je jasná věc.

Pannu brzo zláme, zláme
kopaná,
to je přece známé, známé
o pannách,
panna nedá bránu
zvečera ni k ránu,
i když někdy ránu
mívává,
vavávavavaváva.

Kluk ten dává pecky
ne míče šouravé,
hraje nevědecky,
vždyť umí hrát,
i když má už kedsky
od loňska děravé
a bláto je nejhorší z blát.

Hraje jako Pluskal, Pluskal
s Kučerou
u vody i u skal, u skal
s důvěrou,
že si nohy vodře
a bude mu dobře,
bude malé obře
s postavou
vavávavavavávou.

Chci psát na kolenou

Chci psát na kolenou
pro svou vyvolenou,
veršíků pár,
trošiček frází
pro svou vyvolenou.

Lži mé trestuhodné,
věřím, neuhodne,
malounko stár
odvážně sázím,
věřím: neuhodne!

Les mi rým napoví,
pomůže - chlap chlapovi;
řeka, ta nic neříká,
jen mě za trest postříká.

Pro svou vyvolenou
chci psát na kolenou...
Chudák já
                      Text: Ivan Jonáš
Ref.
Chudák já,
sbohem, klidné dny,
sbohem, myšlenky!
Kdy se zase vrátím k vám?

To jsem si říkal,
v srdci měl žal;
oslovit ji však,
to jsem se bál;
to jsem byl baby
a byl jsem rád,
že můžu hlavu
do smyčky dát.

To jsem si říkal,
šestnáct let stár,
zoufalé listy
úhledně psal.
Schůzku když jsem s ní
poprvné  měl,
strašnou svou lásku
jsem zapomněl.

Už nejsi baby,
říkám si rád,
teď už se ti to
nemůže stát.
S dívkami hraj si
- čert tomu chtěl,
zrovna teď jsem svůj
typ uviděl!

I když nemá ofinu

I když můj milý nemá ofinu,
nemá modré prošívané kalhoty,
není z Prahy, je odněkud ze Lhoty,
já mu to vše prominu.

Když ale kapovat jde ponožky,
prosím, ať jen proužkované prodaj' mu,
včera jsem mu při polibcích potajmu
odpárala záložky.

Velmi často se s ním poperu,
mnohem častěji se potlačím,
hrdinským činem vás omráčím;
zítra s ním jdu na operu!

Milého nemám přece pro psinu,
on je celé bytí mé i nebytí.
A jak teprv bude se mi líbiti,
až bude mít ofinu!
I love you, baby

Já, věru, nikdy nepřál jsem si filologem být,
cizojazyčně já umím bravurně jen klít,
navíc ve všech řečech. jednu frázi toužím znát:
Mám tě rád.

Ref.
Oooo áj lávju bejby,
iš líb nur dyš,
ž tém, mašér,
já lublu tibja,
chci říkat mnohokrát, abych ti hlavu zmát,
že, milá, mám tě rád.

Já prošťoural jsem kvůli tomu každý lexikón,
podaří se jistě udeřit na lásky tón,
když ti začnu ve všech řečech světa vyznávat:
Mám tě rád.

I když se tím snad nedáš, milá, zrovna oslnit,
musíš aspoň moji práci řádně ocenit;
i když třeba nemám vždycky správnou výslovnost,
je to na mne dost.

I zde mě vyhodí

Ou, ou, ouvej, ach ouvej,
pozdě zas jdu as,
ouvej, ach ouvej,
kdy já přijdu včas?
Ouvej. ach ouvej,
neznám už žádnou lest,
ou...
jak mám dovnitř vlézt?

Co nejdřív
i zde mě vyhodí,
kam se potom vrtnout mám,
ach ouvej...
kam, ach, jenom, kam?
Ouvej ...
zbývá mi jen trám.

 

Ou...
pozdě dnes jdu zas,
ouvej...
a můj šéf je ras,
ou...
řekne mi s dojetím,
ou, ou...
že brzy vyletím.

Co nejdřív
i zde mě vyhodí;
proč's mě zrodil, otče můj?
Ach ouvej...
větře, v plachty duj,
půjdu kydat hnůj.

 

Sekce: Sputnické texty   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Jak znáte Sputniky

17% (120)

8% (58)

6% (42)

3% (23)

24% (172)

10% (76)

3% (23)

8% (62)

17% (122)


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

SPUTNICI © Jiří Klíma, 2008