Výlomky z kroniky Sputniků

19.7.2008

Sputnická kronika byla vedena pouze v roce 1961. (Viz též Dokumenty - Kronika.)

Kroniku zapisovala většinou Naďa (ponejvíce dle diktanda ostatních), v menší míře pak já sám. Zapisovali jsme chronologicky jak činnost Sputniků, tak akce Bandy. Následující text jsou citace nejzajímavějších částí z Kroniky, které se týkají Sputniků (doslovné, opraveny jen občasná přepsání).

11. ledna
Tento den se stal památným tím, že se konalo první vystoupení v tomto roce. Svědkem této události se stal sál ZK ROH MHP „Hajnovka“, Praha 2, Stalinova 25. Přítomno bylo 345 platících diváků, kteří nadšeně aplaudovali naše obdivuhodné výkony. Počet neplatících diváků odhaduje se na 50, oficiální počet nebyl zjištěn. Magnetofonový záznam obstarali, jako vždy, Kůs a Lán. Po rozkolísaném začátku jsme se vzchopili, a zvláště pak v druhé půli jsme podali celkem slušný výkon. Program písní byl následující: (uvedeny názvy 32 písní). Opakovaly se písně: (8 z nich). Tom odmítl opakovat písně Tupý Kupid a Tutti Frutti. Největší úspěch měly písně č. 8, 26, 30. Velmi kladně byla přijata Ivanova povídka BAVLNKA se satirickým zaměřením.
Účast BANDY: scházeli Aleš, Vašek Mařík a Marcela Kováříková.
Původně měl být večer reprízou pořadu - Písničky ze světa a okolí -. Po tiskovém dohledu byl program upraven do výše uvedeného znění.
Po skončení představení šli TV, E, I, K, Z, H a IR do kavárny Hlavovka, kde vyjednávali s uměleckým souborem Malostranské Besedy při OB Prahy 1. Bylo učiněno několik dohodiček o vzájemné spolupráci.

17.-18. ledna (23 hod. – 2 hod.)
Hráli jsme k tanci na plese Zdravotnické školy v Obecním domě (sál Sladkovského). Přítomno bylo několik skalních fandů, jinak občasní tanečníci, oceňující pouze skladby „with beat“ (Textaře, Tutti Frutti, Jailhouse Rock, Potíže a podobně). .…
Některé skladby byly zahrány špatně: Peter Gunn (Petr), Mám tě tak rád (Petr), Zázračný doktor (Ivan). O base raději nemluvit, i když v některých, hlavně rychlejších skladbách bylo vidět zlepšení.
Rock’n’roll Waltz v rychlejším tempu frčel. Nevědomé obecenstvo nezatančí R’n‘R Waltz.
STATISTIKA VEČERA: příjem 700 Kčs, vydání: 60 Kčs (Sax – 20 Kčs, Bicí – 25 Kč, Taxi – 15 Kč).
Závěr: Opakovat starší skladby, Ivanovi obstarat metronom. Zajišťovat včas a svědomitě nástroje (aby se nemuselo používat mizerných houslovitých pakytar).

31. března
Jsme po delší době pořádali představení v Ječné 27. Jako již tradičně nám nešlo technické zařízení a druhá polovina programu daleko předčila prvou.
Nový basista (Karel Moravec) hrál celkem dobře, i když musel hrát všechny skladby podle not. Největší úspěch měl Zdeněk s písněmi Chudák já a Sůl do očí a Tom s písní Nemiluji. Tyto skladby se opakovaly, jakož i Peter Gunn. Na žádost obecenstva jsme po určeném programu přidali ještě 5 písní. Představení bylo vyprodáno – přihlíželo asi 400 lidí. (uvedeny názvy 34 písní).
Po konci šli Tom, Kolvák, Ivan a Ir spolu s B. Příhodou, který dělal šatnáře, do hostince, kde si za peníze utržené v šatně uspořádali malý banket.

14. dubna
Konečně! Konečně bylo, po prvé v historii našeho hraní vůbec, technické zařízení v takovém pořádku, že bylo rozumět slovům písní. A podle toho vypadalo i představení. Po stránce hudební mělo nesporně velký úspěch, i když se opakovaly jen tři skladby – Peter Gunn, Krvežíznivý rak a Whole Lotta Shakin (tato píseň sklidila též největší ohlas).
Celkový program písní: (uvedeny názvy 29 písní).
Po přestávce se konalo Pořadí nejlepších pěti: 1) Tutti Frutti 22 hlasů, 2) I’ll Be Home 15 hl., 3) Peter Gunn 14, 4) Krvežíznivý rak 11, Stagger Lee 10 hlasů. Další by byly tyto skladby: Psopták a Lucilla 6 hlasů, Tupý Kupid 5, Nevím kam jít, Yeep, Sůl do očí a When the Saints 4.

15. dubna
Dopoledne jsme se zúčastnili celopražského kola STM (Soutěž tvořivosti mládeže). Hráli jsme 4 skladby: Život je žízní, Peter Gunn, Sůl do očí, Nemiluji. Jako jediný orchestr jsme získali potlesk nepříliš četného obecenstva. Též porota byla s námi spokojena.

26. dubna
V 19.30 začalo vystoupení v Ječné 27, na kterém se prodalo 327 lístků a dalších asi 150 lidí stálo v uličce a po stranách zadarmo. Úspěch byl značný, i když výkon, zejména v první půli, nebyl prvotřídní. V pořadu „Spousta třesení na pokračování“ (uvedeny názvy 34 písní) opakovaly se skladby (uvedeny názvy 6 písní). Byly čteny Malé formy a Bavlnka. Po představení se šlo, jako již tradičně, do hospody, kde se propily peníze vybrané v šatně.

10. května
Ještě nikdy jsme nezažili při vystoupení takové scény jako dnes. Ačkoliv se začínalo v ½ 8, utvořila se již hodinu předtím menší fronta, která ve ¾ na 7 sahala až před školu. Ir, Hradecký a ještě jeden elektrikář asi půl hodiny zadržovali dav u dveří vedoucích do dvora. „Byla to normální zeď“, prohlásil Jirka (Koníček), když prolezl na dvůr oknem. „Dveřmi bych se tam nedostal.“ Stejnou cestou přišel i Ivan (Kameník). Kolvák se najednou objevil na dvoře, pravděpodobně přelezl po střechách. Když dav vyrazil dveře i sklo v nich, začalo prodávání lístků před dveřmi vedoucími do sálu. Lístků se prodalo 400 po 4 Kč.
Pak jsme začali hrát. Sál byl úplně nabit, lidé stáli vzadu, vprostřed, po stranách, vpředu seděli na zemi, či na klínech kamarádů. Úspěch byl značný, v pořadu písní …(uvedeny názvy 28 písní), se opakovaly (uvedeny názvy 6 písní).
I řada dalších písní sklidila velký potlesk. Eda (Krečmar) měl obrovský úspěch se svou povídkou o svých sportovních úspěších (říkal ji Havelka). Po konci vystoupení se zjistilo, že byl rozšlapán jeden stůl a že Ivan (Jonáš) ztratil 70 lístků à 1 Kč, které nějací poctivci našli a začli prodávat. Celkovou návštěvu odhadujeme asi na 700 lidí, a to ještě hodně odešlo domů.

13. května
Večer jsme vystupovali v PKOJF. Podrobnější vylíčení:
Již když jsme se před parkem sešikovali a šli dovnitř, utvořil se dav asi 150 lidí, který táhl za námi. Dospěli jsme do polyekránového kina, kde jsme měli hrát nejdříve. Přichystali jsme se, a když už jsme skoro měli přijít na řadu, vřítil se dovnitř pan Vágner a odvedl nás k táboráku. Tam jsme zahráli 6 věcí: (uvedeny názvy). Když pak Ir ohlásil, že odcházíme hrát do Polyekranu, sebrala se asi polovina diváků a šla za námi.
Tam nám však řekli, že program už skončil a že máme jít hrát do pravého křídla Sjezdového paláce. Tuto zprávu ohlásil Ir do mikrofonu, načež se úplně všichni lidé sebrali a utíkali cestou necestou do pravého křídla. Tam však už program také skončili. Odebrali jsme se proto do restaurace a tam povečeřeli za fakultní peníze v hodnotě 112 Kč. Tento večer byl též památný tím, že při něm naši umělci poprvé podepisovali vlastní fotky neznámému ctiteli.

31. května
Památný den, již tím, že se pořádalo poslední vystoupení letošní sezony. Najali jsme si Radiopalác na Vinohradech. Ač lístků bylo prodáno asi jen 1200, uvnitř bylo 1500 lidí, a to ještě mnoho muselo odejít s prázdnou. Lidé lezli dovnitř okny, světlíkem a bůhví čím vším ještě. Rozbili okno u pokladny a skleněnou výplň dveří. Za lístky nabízeli i 15 Kč apod. Přesně v ½ 8 jsme znělkou zahájili program: (uvedeny názvy 33 písní). Premiérami byly písně Apache, Tvůj dům, Už ‘sem řek‘ a Jsem povděčen. Opakovali jsme plnou třetinu skladeb, a to (uvedeny názvy 11 písní). Poprvé jsme hráli s novým nástrojem – elektrofonickým klavírem „Ionika“. Daleko největší ohlas měla píseň „Už ‘sem řek‘“, zpívaná Z (Leišem); po jejím skončení lidé dobrou 1,5 minuty vydrželi řvát, tleskat, pískat a dupat. A tak jsme domů odcházeli s vědomím, že jsme důstojně zakončili sezónu.

13. června
Večer jsme v Ječné 27 nahrávali skladby na pásky. Přijeli technici z Čs. rozhlasu s celým pracovním vozem a nahráli asi 20 skladeb, zatím ještě neoficiálně.

16. června
Hráli jsme večer v hotelu „Belveder“ na večírku školy, kterou navštěvuje P (Petr Janda). Jako součást programu jsme hráli asi jednu hodinu, a to vše za 500 Kč a večeři.

- Koncem srpna jsme hledali nové hudebníky. Našli se bří Křížové Honza – bicí a Luděk – basa. Dále Jirka Stivín – saxofon. Celé září se pilně trénovalo. -

6. října
Oficiální slavnostní zahájení nové sezóny novým programem „Písničky u velikém rytmu I.“. Každý pátek večer v Ječné 27 se hrajou tyto písně: (uvedeny názvy 29 písní). Dále jsou zde čteny 2 povídky: Duch jeho děl a Jak přišla písnička do Československa. Premiérami jsou Haló, Mary Lou, Žalu jsem dřív se smál, Láska bytné a Tetička. Dnes se opakovaly skladby (uvedeno 10 názvů).
13. října se opakovaly skladby (uvedeno 9 názvů). 20. října se opakovaly skladby (uvedeno 9 názvů).

27. října
Se představení nekonalo pro zákaz inspektora Jíchy. Odjeli jsme tedy do Třebáně: TV, T, H, Z, N, IR, K a I. Předtím jsme ovšem poctivě vrátili vstupné.

6. listopadu
Od 23.00 – 00.15 jsme hráli v restauraci „Čechie“ na českoněmeckém večírku Tesly Karlín v sestavě: (7+2 lidí). Němci velice aplaudovali jsouce překvapeni, že též v ČSSR se hraje rock’n‘roll.

10. listopadu
Jsme nahrávali v Ječné 27 pro Čs. rozhlas. Tyto nahrávky mají být vysílány v čs. pořadu pro NSR. (Nahrány byly znělka, Jsem povděčen, Nemiluji a Mary Lou, dále rozhovor mezi pracovníkem rozhlasu a Ivanem s Helenou.)

18. listopadu
Poslední vystoupení v J27 s programem „Písničky u velikém rytmu I.“. Opakovalo se (uvedeno 8 názvů). Dohromady se tedy za 4 vystoupení opakovalo 36 písní, a lidé chtěli opakovat i mnoho jiných. Z 29 skladeb programu se jich opakovalo 12.

29. listopadu
Bylo pořádáno první vystoupení „Písniček u velikém rytmu II.“ v Domě kultury na Smíchově ve velkém sále. Pořad: (uvedeny názvy 25 písní). Čteny byly 2 Edovy povídky: Pohádka o hodném kapitalistovi a Oříšek; dále báseň K. Szpalského Malý byteček.
Poprvé bylo hráno s houslemi (houslista Láďa Mlejnek), i když jen dvě skladby – Za polibky Múz a Můj osud. Opakovala se skladby (uvedeny názvy 9 písní). Největší úspěch měly písně Hajaja-rock, Tancovala žížala a Můj osud. Celkový výkon byl však velmi slabý a vyznačoval se velkou nervozitou.

5. prosince
Památný a historický den v dějinách Bandy. Dopoledne skládala v MLK kvalifikační zkoušky, a tyto složila na III. třídu ze IV. možných. Tím se SPUTNICI stávají PRVNÍM ČESKOSLOVENSKÝM OFICIÁLNĚ UZNÁVANÝM ROCK‘N’ROLLOVÝM ORCHESTREM .
U zkoušek se hrály skladby: Jsem povděčen, Chci psát, Hajaja-rock, Láska bytné, Moje malá a Apache.
Večer jsme hráli k tanci na Slovanském ostrově na mikulášském večírku přírodovědecké fakulty.

12. prosince
Další vystoupení s programem „Písniček u velikém rytmu II.“ v Domě kultury na Smíchově. tentokráte bylo zahráno mnohem lépe než poprvé. Opakovalo se 11 skladeb, a to : (uvedeny názvy). Tom byl nastydlý, a tak místo písně Žalu jsem dřív se smál se hrálo Už ‘sem řek‘, kterážto píseň se též, pochopitelně, opakovala. Je zajímavé, že všechny instrumentální skladby (5) se opakovaly.

20. prosince

Naposledy jsme vystupovali v DK na Smíchově jakož i v tomto roce. Představení „Písniček u velikém rytmu II.“ mělo velký úspěch, opakovaly se skladby (uvedeny názvy 11 písní – z toho Tancovala žížala 2x). Dále chtěli lidé opakovat Za polibky Múz.
Během celého představení byly velké ovace, po každé vložce potlesk, JS (Stivín) dostal pusu od neznámé krasavice a celý orchestr čestnou vstupenku od EP Hi-Fi.

Autor: Ir   |   Sekce: Historie   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Jak znáte Sputniky

17% (125)

8% (58)

6% (43)

3% (23)

25% (180)

10% (78)

3% (25)

8% (62)

17% (122)


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

SPUTNICI © Jiří Klíma, 2008