Jak to všechno vlastně bylo
15.8.2008
Příběh mladých lidí, kteří „vstoupili do života“ rock’n’rollem.
Tento článek je stručným vylíčením důležitých událostí v historii Sputniků. Kompletní a podrobnou historii (popisující léta 1957 - 1964) skupiny Sputnici najdete v knize SPUTNICI NÁŠ KAMARÁDSKÝ ROCK´N´ROLL.
Ach, ty Vinohrady, ty Královské Vinohrady, ty Královské Vinohrady v Praze! Tam to v 50. letech dvacátého století zrálo, tam to dozrávalo, tam to uzrálo. Ale nebylo to víno!
Ta škola poblíž majestátního kostela sv. Ludmily na náměstí Míru na Vinohradech měla zkrátka štěstí. Veliké štěstí. Ta majestátní budova, v níž sídlila 14. jedenáctiletá střední škola, na rohu Korunní třídy, pak od r. 1956 ulice W. Piecka, měla v druhé polovině padesátých let zatracené štěstí. Sešla se v ní totiž plejáda znamenitých studentů a studentek, a to bylo pro školu štěstí. Ale tihle mladí lidé zdaleka nežili jen pro studium, chtěli něco nového, jiného; chtěli měnit svět, v kterém žili - tu zatuchlou socialistickou společnost, překypovali elánem, byli nabiti energií, v jejich řadách to kvasilo, bublalo, vřelo.
A tak vlastně bylo štěstí, že ta škola nevybuchla, nepopraskaly základy, že nešla k čertu, že to vydržela, ale co štěstí – boží div to byl. A není divu – naštěstí to předtím bylo církevní gymnasium, a církev, jak víme, tu už přes dva tisíce let vydržela všechno.
Mnozí z nás do té školy začali chodit už od první třídy – v tom neblahém roce 1948. Další se přidali v roce 1956, kdy jsme ukončili základní osmiletou docházku a nastoupili do 9. třídy JSŠ. A tady ve čtyřech paralelních třídách dorůstali a dospívali studenti, z nichž někteří to postupně začali táhnout společně na mnoha různých akcích - počínaje návštěvami divadla ABC, kde nalézali inspiraci v humoru a intelektu Jana Wericha, a konče snad založením studentského divadla. Jasně jsme se chtěli nějak veřejně vyjadřovat a hledali jsme formu, jak to dělat.
A do toho najednou přišel ROCK’N’ROLL. Naštěstí! Na naše štěstí!!!
Myslím ale, že je již na čase přejít od patetických slov k suchým historickým faktům. Sám pro sebe si celou éru činnosti lidí, kteří si říkali Sputnici, dělím na období předsputnické, sputnické a posputnické. Nikdo mi to neschválil, ale zatím mě za to ani nikdo neukamenoval.
PŘEDSPUTNICI
1957-1959
My, studenti 14. JSŠ v Praze 2, W. Piecka 2 (pro nás stále gymplu na Korunnce, na Míráku) v letech 1956 – 1959, jsme vedle množství jiných činností měli enormní a neutuchající zájem o poslech rock'n’rollu z Radia Luxembourg či AFN Munich.
Odtud byl již jen krok k tomu pořídit si kytary a zkoušet to také - hrály se samozřejmě skladby, které jsme slyšeli - ty největší šlágry, fláky. Postupně se hoši dali dohromady a vytvořili orchestr.
Někdy na jaře 1958 uspořádali 1. veřejné představení ve školní aule (tedy jen pro žáky školy). Byli to Tomislav Vašíček /kytara, zpěv/; Ivan Jonáš /bicí - to bylo sedadlo židle, do něhož tloukl kvedlačkou obalenou hadrem/; Karel Hlavatý /klavír/; Jiří Bičák /kytara, housle/ a Jiří Kos /kytara/.
Bylo to navečer, a přesně v okamžiku, kdy posluchači byli strženi muzikou, vstali a začali klepat (bušit, třískat) židlemi v rytmu rocku, vešla ředitelka školy. Samozřejmě následoval okamžitý zákaz vystupování i hraní vůbec.
To jsme však pochopitelně nerespektovali, ale přesunuli jsme se na veřejné plochy. Chodili jsme po večerech do parku - střídavě do Rigráku a Grébovky (Riegrovy a Havlíčkovy sady). Tam se ale hrálo a zpívalo jen s kytarami.
Mezi sebou jsme si velmi dobře rozuměli, ale ve škole nás to už moc nebavilo, a tak jsme v červnu 1959 raději rychle odmaturovali – a hurá na prázdniny. Mnozí (mnohé) z nás odjeli (odjely) do Neratova v Orlických horách, kde jsme se mj. domluvili(y) na setkání po prázdninách.
V té době jezdíval na chatu do Hlásné Třebáně Zdeněk Leiš /14. JSŠ/. Seznámil tam Vašíčka (jezdil k babičce do Zadní Třebáně) a Jonáše s Táňou a Naďou Němcovými /studentky ze Strašnic - měly chatu pro změnu v Hlásné Třebáni/.
SPUTNICI
1959
V pátek 4. září 1959 se v bytě Leiše sešli - Tom (Vašíček), Eduard Krečmar /14. JSŠ/, Jiří Klíma /14. JSŠ/, Ivan (Jonáš), Helena Zoubková /14. JSŠ/. Rozhodlo se dát dohromady skupinu, která by zpívala a hrála. Detaily budou domluveny v Hlásné Třebáni na chatách Zdeňka, Táni a Nadi. Sraz v sobotu na nádraží Smíchov.
Takže v září a říjnu se jezdilo do Třebáně, kde se nacvičovaly písně – sóla i sborový zpěv, připravoval se ucelený pořad, koncert. Od počátku s jasnou ideovou náplní (jít proti všemu starému; všemu, co se nám v životě nelíbilo).
Současně s víkendovými nácviky ve Třebáni (ovšem tehdy ještě byly soboty normálním pracovním dnem, takže jsme vyráželi z Prahy až v sobotu odpoledne) se zkoušelo během týdnů v Praze - orchestrální složka i celek.
V začátcích měly naše koncerty i ráz výchovně vzdělávací - objasňovali jsme, jakou hudbu hrajeme, jak vznikla atd. Bylo ovšem nutno takto postupovat, protože byla cenzura - nesměli jsme zpívat anglicky, když už jsme prosadili, že vůbec můžeme veřejně vystupovat. Naštěstí od počátku byly schopnosti zvl. Edy a Toma pádným předpokladem pro vlastní tvorbu, a tedy automatickým zaměřením na ni.
Takže - od prvního vystoupení jsme hráli písně s českými texty, snad i s vlastní skladbou - Strašidelný sen (ne-li, tak hned na dalších koncertech).
První vystoupení bylo zřejmě někdy v druhé půlce října 1959, bohužel přesné datum se nezachovalo. Bylo to na Vinohradech, v Čáslavské ulici č. 5 v Kulturním sále V. Nejedlého. Ten byl v držení ZK ROH Tesla Strašnice, kde se Tom učil po maturitě.
Tento i další koncerty jsme nazývali propagačními večery hudby nového stylu apod. Na plakátech figurovaly názvy jako calypso, boogie, cha-cha = pro oklamání cenzury. Na první koncert přišlo asi 40 lidí, ponejvíce kamarádů a známých, ale hned další (asi po týdnu) byl již zcela vyprodán.
Složení skupiny SPUTNICI (název vymyslel Zdeněk - rozumělo se Tom Vašíček & Sputnici; dle Bill Haley & his Comets) na prvním vystoupení (i dalších) bylo:
vocal-sextet: Tom, Zdeněk, Táňa, Naďa, Eda, Helena;
kapela: klavír - Karel "Kolvák" Hlavatý, bicí - Boleslav Halpern /14. JSŠ/, basa - Jiří Koníček (student ze Žižkova, hrál na cello, přivedl ho Kolvák), kytara - Petr Janda, saxofon - Jiří Janda.
Bratři Jandové byli hoši z Vinohrad, znal je Klíma, ale na zkoušku je pozvala Táňa. Té o nich řekl spolužák ze školy – že prý zná bratry “Brambory“, jeden hraje dobře na kytaru, druhý na saxofon.
Koncert uváděl a nový styl objasňoval Ivan Jonáš,
v dalších vystoupeních
Od prvopočátku nám (tedy vnitřní části Sputniků, kteří jezdili do Třebáně a říkali si BANDA /z Band/, k níž patřili i další spolužáci ze 14. JSŠ - Otakar Mikeš, Marcela Kováříková, Aleš Hlinka, Václav Mařík a pak ještě jiní) 
nešlo jen o koncerty - chtěli jsme dělat víc: komponované pořady, divadlo. Samozřejmě jsme měli potíže se schvalováním textů, či později celých pořadů.
nešlo jen o koncerty - chtěli jsme dělat víc: komponované pořady, divadlo. Samozřejmě jsme měli potíže se schvalováním textů, či později celých pořadů. Už v listopadu 1959 (přesný termín opět ještě nedochován) jsme vystoupili s prvním komponovaným pořadem (který měl Eda vlastně již dávno napsán) ŽIVOT JE ŽÍZNÍ aneb Ať žije, kdo pije.
Byly to scénky, povídky, mluvené slovo, písně a instrumentálky. (Vedle tradiční sestavy hudební a pěvecké složky vystupovali ve scénkách i Mikeš, Klíma a Jonáš.) Kolik repríz tohoto pořadu bylo a kolik vůbec vystoupení bylo během října a listopadu 59, nevíme přesně, odhadujeme je asi na čtyři až šest.
Ale již od prosince 1959 jsme vedli přesné denní záznamy, takže všechny údaje na dalších stránkách jsou řádně podložené, a nejsme odkázáni jen na často slabou či ochabující paměť.
1960
V tomto roce úspěšně pokračovalo veřejné vystupování Sputniků. Vedle vlastních koncertů a pořadů se hrálo i při jiných příležitostech - taneční zábavy, soutěže, estrády apod. V dalším textu uvádíme jen představení něčím zvlášť zajímavá.
14.3. nastoupil nový bubeník - Ivan Kameník. 15.3. byla v ZK SSŽ další premiéra - v ní se hrály např. i další vlastní skladby: Píseň nebohého textaře a Za polibky Múz.
28.3. bylo vystoupení pro posuzovací komisi ZV ROH Tesla Strašnice, ČSM Tesla, OB (Osvětová beseda), NV, LUT. Sputnici byli přijati jako amatérská skupina do ZK ROH Tesla. (Byla hrána i v pořadí 4. vlastní skladba Veselý pohřeb.)
9.4. naposledy vystupoval první bubeník Bolek Halpern.
19.4. další premiéra "Propagační večer hudby nového stylu".
4.5. další premiéra. Součástí vystoupení, hlavně v Čáslavské ul., byly i "Hit-parády" - o přestávce divácká volba oblíbenosti skladeb hraných Sputniky, v 2. polovině pořadu pak hráno dle pořadí divácké volby /obvykle 5 skladeb/.
18.5. ROCK'N'ROLL prvně v televizi! – přímý přenos!!!
Sputnici a tedy rock'n'roll vůbec se prvně objevili v televizi dne 18.5.1960 v pořadu Zvědavá kamera.
Sputnici byli součástí estrády svazáků Tesly - byl to tehdy samozřejmě přímý přenos. Hrálo se: Bernardýn, Život je žízní, Amoráda (kytarová instrumentálka pro P. Jandu) a Pramínek vlasů (jedna z ojedinělých výjimek převzaté skladby českých autorů). Pak asi ½ hod. pro obecenstvo.
24.5. hráno v Agitačním středisku jako kulturní vložka.
27.5. hráno na parníku Vyšehrad.
1.6. další premiéra. Hrány vlastní skladby (v pořadí 5.-8.): Matka Blues; Nevím, kam jít; Písnička první vlašťovky; Štěstí nehledám v Mexiku.
9.6. zájezd s estrádním souborem Tesly do Dolní Bučice u Čáslavi = 1. mimopražské hraní. (Hrálo se 2x - odpoledne pro děti, večer pro dospělé.)
13.6. + 26.+27.7. Sputnici natáčejí ve filmu "Valčík pro milión", ale jen jako kompars, bez hraní.
V polovině roku přišel rozchod s Teslou Strašnice - bylo nám zakázáno vystupování, protože se vyostřila mezinárodní situace po sestřelení amerického špionážního letadla U-2 (pilot F. G. Powers) nad územím SSSR. Rázem bylo opět vše, co přicházelo ze Západu, na indexu.
Od září se Sputnici stali souborem Přírodovědecké fakulty UK.
1.9. byl v bazaru zakoupen první magnetofon. Byl maďarské výroby, ohromně velký a těžký (museli ho nést nejméně dva statní muži). Nazvali jsme ho FAUST po americkém skokanu do výšky na OH v Římě, který při prvním zapojení magnetofonu právě skákal. Kupovali Eda, Ir, Ivan a Lán ("Binny Lanny").
15.9. byl na pěvecké zkoušce, která byla u Ira, Tonda Škrášek. Ke svému štěstí přijat nebyl, a tak mohl svůj talent nerušeně rozvíjet.
1.11. další premiéra v ZK spojařů na Ostrčilově náměstí.
30.11. vystoupení v koleji 5. května; v přátelském klání s dixielandem lékařské fakulty doktoři vyhráli.
Na podzim soutěžili někteří Sputnici v soutěži "Hledáme nové talenty" ve Slovanském domě (vždy s vlastním doprovodem skupiny). Seznámili jsme se tam s vynikajícím muzikantem a kapelníkem R. A. Dvorským, který dělal porotce. A tak jsme po padesáti letech symbolicky převzali štafetu komediantů od skutečného mistra.
14.11. Tom (2. místo), zpíval Proč oči mne pálí; Kolvák klavír, Táňa, Naďa, Zdeněk sbor.
28.11. Táňa a Naďa (neumístěny).
5.12. Eda (3. místo).
12.12. zakoupeny košile – první jednotné oblečení Sputniků.
19.12. premiéra "Písničky ze světa a okolí". Literárně - hudební večer (komponovaný pořad s mluveným slovem /Leiš, Klíma/) v Divadle Na Slupi.
V pořadu další vlastní skladby (9.-13.): Chci psát na kolenou - jedna z nejúspěšnějších písní vůbec (později ji nazpíval na desku Josef Zíma); Kdy tě budu mít ráda; Láska, slunce, píseň, voda; Malá, bezvýznamná raketa; Sním svůj sen.
1961
Celý rok je podrobně zachycen v Kronice 1961, pro další zajímavosti odkazujeme na Výlomky z kroniky Sputniků.
11.1. obnovená premiéra "Písničky ze světa a okolí" v ZK ROH MHP v Hajnovce (Praha 2, Stalinova 25). Tento den byl památný hlavně tím, že se konalo první vystoupení v roce.
24.2. jsme si pochvalovali kvalitu zvuku - prvně zpíváno do mikrofonu NEUMANN. Bylo to též první společné vystoupení se souborem "Střep 13" v pořadu Čalmád.
26.2. účast v obvodním kole STM Prahy 1 - postup do dalšího kola jako druzí. Porota si totiž s rockem nevěděla rady.
2.3. někteří Sputnici začali docházet do Osvětové besedy (Lidová akademie) na konzultace a výuku zpěvu s p. Vágnerem.
21.3. jsme byli v Radiopaláci podívat se na FAPS orchestr (zpíval Pavel Bobek). Tom: „Ač někteří jednotlivci technicky slabší, orchestr jako celek hraje přesně a ukázněně.“
22.3. nastoupil nový basista Karel Moravec, Jiří Koníček byl "pro neplnění povinností zproštěn funkce". 31.3. premiéra "Hrají a zpívají Sputnici". Bylo to 1. vystoupení v Ječné ulici č. 27.
8.4. vystoupení se Střep 13 zakázáno cenzurou - HSTD.
14.4. poprvé užit termín BIG BEAT v premiéře pořadu v Ječné 27 "Písničky a Big Beat".
Po přestávce se opět konala Hit-paráda, pořadí nejlepších pěti: 1) Tutti Frutti 22 hlasů, 2) I’ll Be Home 15 hl., 3) Peter Gunn 14, 4) Krvežíznivý rak 11, Stagger Lee 10 hlasů. Další by byly skladby: Psopták a Lucilla 6 hlasů, Tupý Kupid 5, Nevím kam jít, Yeep, Sůl do očí a When the Saints 4.
24.4. Tom v semifinále "Hledáme nové talenty" - nepostoupil. (Zpíval Love me tender s českým textem.)
26.4. premiéra "Spousta třesení na pokračování" v Ječné 27.
10.5. památné vystoupení v J27 "Písničky a Sputnici - nový pořad ze starých písniček".
11.5. jako vítězové celopražského kola STM účast v ústředním kole.
13.5. zajímavé vystoupení v PKOJF (Park kultury a oddechu Julia Fučíka ve Stromovce).
Skladba Peter Gunn byla převzata do filmu Smyk, původně mělo jít o naši nahrávku, pak ale použili jinou, asi originál.
31.5. premiéra "Taneční rytmus a písničky ze světa a okolí" v Radiopaláci na Vinohradech - poslední vystoupení sezony. Poprvé jsme hráli s elektrofonickým klávesovým nástrojem IONIKA.
13.6. první nahrávání pro Československý rozhlas.
29.8. přišel nový bubeník - Jan Kříž, s ním jeho bratr Ludvík Kříž – basa. 13.9. nastoupil Jiří Stivín - saxofon.
Kapela hrála tedy v sestavě: Kolvák, klavír; Janda, kytara; Stivín, sax; Kříž J., bicí; Kříž L., basa.
Celé září se velmi pilně zkoušelo.
30.9. 2. vystoupení v Čs. televizi v pořadu Podzimní magazín s písní Jsem povděčen.
6.10. premiéra "Písničky u velikém rytmu I." Ječná 27.
Reprízy 13. a 20.10. Repríza 27.10. zakázána inspektorem Jíchou.
10.11. druhé nahrávání pro Čs. rozhlas - pro zahraniční vysílaní do NSR, např. znělka, Jsem povděčen, Nemiluji, Mary Lou, rozhovor s Jonášem a Zoubkovou.
Po vysílání našich skladeb do zahraničí nám lidé z rozhlasu říkali, že dostávají mnoho dopisů. Například občané z NDR po nich chtěli potvrdit, že jde o československou skupinu, že se u nás skutečně může hrát rock’n’roll. A dva dopisy, pokud si dobře pamatuji, přišly i z Velkovévodství lucemburského.
17.11. přišel na zkoušku nový hudebník - houslista Ladislav Mlejnek. 29.11. premiéra "Písničky u velikém rytmu II." DK na Smíchově ve velkém sále.
V pořadu (25 skladeb) byly čteny i dvě Edovy povídky: Pohádka o hodném kapitalistovi a Oříšek;
dále báseň K. Szpalského Malý byteček.
Poprvé bylo hráno s houslemi (Láďa Mlejnek), i když jen dvě skladby – Za polibky Múz a Můj osud.
30.11. hráno na předvolební schůzi voličů v restauraci Na Zvonařce jako kulturní vložka.
5.12. složeny kvalifikační zkoušky v Městské lidové knihovně, Sputnici = první československý oficiálně uznaný rock and rollový orchestr.
(Spolu s námi skládal zkoušky i Spirituál kvintet.)
13.12. na přehlídce souborů LUT při Hajaja-rock ukázkový pár tančil jive.
20.12. naposledy jsme vystupovali v DK na Smíchově, jakož i v tomto roce. Představení „Písniček u velikém rytmu II.“ mělo velký úspěch, opakovalo se 11 skladeb.
1962
17.1. zkouška - prvně přítomen režisér Milan Kučera.
23.1. v Čáslavské na koncertu skupiny Komety.
30.1. ve Vršovicích, Kubánské nám., na přednášce o r'n'rollu - přednášel Zbyněk Mácha. (Pak i 27.2.)
24.2. prvně na zkoušce noví hráči Jan Obermayer - saxofon,Jiří Kaleš – kytara (nebyl angažován).
28.2. - 2. zájezd mimo Prahu - Nýřany u Plzně - estráda.
Vystupovala zde mj. i Ljuba Hermannová. Konferoval Slovák Anton Máhrik, který se představil slovy: já som-márik (somár = osel). V pořadu také hrál na pilu.
10.3. veřejná generálka pořadu "Skála a rohlík".
17.3. premiéra "Skála a rohlík". Zřejmě nejúspěšnější sputnický pořad - hrán celkem 7x.
Pořad byl technicky nejnáročnější, souběžně s hraním a dialogy byly používány diapozitivy, filmové dotáčky. V pořadu byl prvně hrán twist, naše skladba s názvem Přijde twist.
30.3. přehlídka vítězů obvodních kol STM v Radiopaláci.
31.3. - 3. zájezd - Příbram.
11.4. + 18.4. další nahrávky ve studiu Čs. rozhlasu, (11.4. pro vystoupení v Čs. televizi).
18.5. ROCK'N'ROLL prvně v Lucerně - premiéra pořadu "Co jsme dělali, děláme a budeme dělat." Konferoval Jiří Grossmann (v programu byl uveden i Šimek, ten ale nepřišel – byl buď nemocen, nebo ho nepustili z vojny). Na basu hrál opět Moravec, protože Kříž odešel na vojnu.
23.5. + 24.5. nahrávky pro Čs. rozhlas v Karlíně.
28.6. Bratislava - hráno 2x v ÚK STM – snad jsme byli druzí, jak soudí Táňa i Honza Obermayer.
21.8. zkouška u Jandů, 22.8. zkouška u Jandů. Na zkouškách se zřejmě zacvičoval Jan Reiner, neboť jeho první vystoupení bylo hned dne 23.8. ve Vojanových sadech. Asi už tehdy byl Petr rozhodnut odejít a vychovával si nástupce. Nicméně spolupracoval a zůstal až do konce roku – hrál v obou listopado-prosincových pořadech Nechce se mi domů a Pro tu věc nad oblohou.
Honza Reiner zde hrál 2. kytaru.
27.8. konkurs na nové zpěvačky, přijaty: Heda Škrdlantová, Věra Bočková a Dana Friedlová.
V poslední třetině roku se vyhrocovaly názory mezi Sputniky na to, jak a co hrát dál. Část chtěla zachovat jevištní podobu vystoupení, část chtěla jen koncerty – show. Někteří chtěli hrát zcela profesionálně, jiní, hlavně studenti vysokých škol, dávali přednost studiu. Sputnici se i početně značně rozrostli, a tak zde bylo mnoho individualit a protichůdných zájmů.
Září:přichází Milan Laupi - nový hráč na bicí
a další spolužák ze 14. JSŠ
Vladimír Polanecký - hrál na ioniku, klavír, složil několik písní.
27.9. Velká schůze Sputniků a Bandy v GF klubu, účast – Ivan, Tom, Havelka, Eda, Kolvák, Ir, Aleš, Havlíček, Moravec, Polanecký, Táňa, Naďa, Reiner, Zdeněk, Laupi a Helena. Zde se zřejmě prvně důkladně rozebíralo, jak vystupovat dál – chyběl tu ale Petr.
Říjen: zkouší se (26.,28.,29.,30.,31. v J27).
4.10. Další schůze Sputniků v GF klubu.
25.10. vystoupení v DK na Smíchově.
Listopad: zkouší se (10 zkoušek v měsíci).
3.11. Odpoledne u Toma: skoro všichni Sputnici, večer u Ivana: 13 lidí.
6.11. premiéra pořadu "Nechce se mi domů".
28.11. veřejná generálka pořadu "Pro tu věc nad oblohou".
29.11. premiéra "Pro tu věc nad oblohou".
9.12. Večer u Ivana Ir, Eda, Zdeněk a Zuzana Homolová – další porada, jak dál.
17.12. ROCK'N'ROLL opět v Lucerně - Sputnici tentokrát vystupují v rámci přehlídky souborů.
23.12. Další schůze Sputniků v GF klubu.
Je zajímavé, že odešli (byli odejiti) Tom, Táňa, Naďa a Petr. Přitom v roce 1963 byl hrán už jen jeden pořad Jak se dělá jaro, v němž Tom i nadále účinkoval, ale vůbec s ním už neměli nic společného Ivan ani Ir, kteří vlastně skončili také.
1963
5.1. Schůze Sputniků v GF klubu.
16.1. konkurs (na sax?, kytaru?) v GF klubu.
22.2. konkurs na kytaru v GF klubu – zřejmě vybrán Petr Pavlík.
27.3. Schůze Sputniků v hospodě Šumava.
Od února se začala zkoušet další hra - nazkoušel ji s námi Ivo Paukert (v dalších letech velmi frekventovaný televizní režisér). (Zkoušek bylo minimálně dvanáct.)
16.5. premiéra hry "Jak se dělá jaro".
Sestava Sputniků v této hře:
Kolvák, Petr Pavlík a Koníček kytary, Jirka Janda a Jan Chvosta saxofony, Moravec, Vladimír Polanecký ionika, Laupi.
Hru napsal Eda.
13.6. Poslední, čtvrtá repríza hry - poslední vystoupení skupiny SPUTNICI v tradičním složení (už ale bez Petra Jandy a sester Němcových, opět ale s Jiřím Jandou a Jiřím Koníčkem).
30.6. Teprve v tento den bylo skutečně poslední vystoupení tradičních Sputniků (5. repríza hry Jak se dělá jaro). Podrobnosti viz zde (zcela dole).
POSPUTNICI
V různých sestavách působili někteří ze Sputniků ještě v druhé polovině roku 1963 a v roce 1964, a to i pod názvy evokujícími původní Sputniky.
Historii tohoto období se všemi podrobnostmi najdete v knize SPUTNICI NÁŠ KAMARÁDSKÝ ROCK'N'ROLL, která spolu s dvěma CD (62 sputnických skladeb) vyšla v září 2009.
Autor: Ir | Sekce: Historie | Tisk | Poslat článek známému